Kdesi daleko, v blíže neurčeném čase….
Vědec, matematik a hlavně astronom Lůj Luna zkoumá úkaz, který nazval „blýskavice „. Znamená to, že hvězdy padají z oblohy, a tím trpí obchody, objevné plavby, ale i obyčejné předpovědi úrody. Právě došlo k další blýskavici někde blízko. Děje se to čím dál častěji. Aby tomu astronom Lůj přišel na kloub, potřebuje najít právě spadlou hvězdu; a my Lůjovi pomůžeme.
Hvězdu jménem Estrella jsme našli, ale moc se toho nedozvíme. Je celá pošramocená, hrozně unavená a ještě ke všemu se velice stydí, protože není kompletní a není zvyklá na lidi.
Sbíráme tedy její úlomky, abychom ji dali trochu dohromady, ale nic nepomáhá. Hvězda chřadne čím dál víc. Až Měsíčkový lektvar od Babky Kořenářky ji postaví trochu na nohy; ale na jak dlouho? Hvězda prostě musí zpátky na oblohu. Astronom Lůj ví, že zpátky na oblohu ji může poslat pouze její člověk. Tedy ten, komu byla přidělena při narození. Ale kdo to je? Tady dokáže pomoci jedině Nejvyšší Hvězdář. Lůj však již nemá sílu dál na problému „blýskavice“ pracovat a stahuje se do ústraní.
Hvězda je velice vzácná, proto ji musíme chránit a připravit jí tzv.bezpečné místo. To je takové místo, které bude zamknuto tajným heslem, než se vydáme hledat pomoc u Hvězdáře.
Cesta za tajemným, bezejmenným Hvězdářem je vyčerpávající a náročná. Nikdo by jí neprošel bez pomoci přátel. Než nám Hvězdář vůbec dovolí promluvit, znovu nás všelijak zkouší.
Je opravdu mocný a s pomocí svého kouzelného hvězdářského triedru umí sundávat i vracet hvězdy na oblohu. Ujišťuje nás, že je dobře, že jsme ho vyhledali. Kontroluje, zda jsme Hvězdě podali Měsíčkový lektvar, na jakém bezpečném místě ji máme a jaké jsme zvolili heslo. Všechno jsme dosud udělali správně. Hvězdář nás chválí – teď už se o všechno postará sám a my můžeme užívat zaslouženého odpočinku. Vydechli jsme si.
Další den, když si užíváme klidu, se však ozve od „bezpečného místa“ pro Hvězdu křik a zápas. Tety, které nám vaří, jsou svázané a Hvězda je z bezpečného místa pryč! Byl tu zloděj! Věděl kam jde a pro co jde. Dokonce znal i heslo! Zmizel směrem na Rapotín. Dobře, že si tety všímaly, co brumlal a kterým směrem se hnal. Nikomu se naštěstí nic nestalo.
Vyrážíme tedy ihned do Rapotína a hledáme něco podezřelého; ale opatrně. Před skansenem se pohybuje pochybná postava; obličej zahalený v roušce, na rukou rukavice. A má Hvězdu!! Někdo, kdo si říká Šéf, mu posílá instrukce, kdy a kde vyzvednout hvězdu a kam ji zanést. Ten Šéf za to slušně platí, a proto nám Zloděj tu Hvězdu nechce jen tak dát. Ale kdo je ten Šéf? Nabízíme obchod. Za dostatečné množství Slunečních bobků nám pak Zloděj Hvězdu prodá. Uff; byly to nervy.
Úspěšně se tedy s Hvězdou vracíme, ale nevíme, jak dál. Večer nám do modlitebny oknem vplují dvě zlé Mlhoviny. Zamlží nám zrak tak, že nic nevidíme. Mlhoviny se však prořeknou, že je poslal Nejvyšší Hvězdář. Úplně jsme zkoprněli. Jedině Nejvyššímu Hvězdáři jsme prozradili bezpečné místo i heslo. Teď už je to jasné. Nejvyšší Hvězdář poslal nejen Mlhoviny, ale i Zloděje. On je ten Šéf!
Co teď? Za Hvězdářem už nemůžeme a čas hvězdě Estrell ubývá. Potřebujeme rychle najít „jejího“ člověka a přesvědčit ho, aby Estrell vrátil na nebe. Nejdřív ale vylepšíme zabezpečení naší Hvězdy – vyrobíme spousty falešných hvězd, aby případnému dalšímu zloději trvalo co nejdéle, nalézt tu pravou.
Astronom Lůj Luna je zoufalý. Neví, jak zjistit přesné místo a čas, odkud Hvězda spadla. Bez těchto údajů nemůže nic dělat.V blízké vesnici však bydlí dost lidí a někdo přece musel něco vidět. Jenomže každý ve vesnici si pamatuje pouze část, a tak velmi pomalu skládáme jednotlivé kusé informace vedoucí … zpátky k astronomovi!! Ano! Lůj Luna, astronom, je člověk Hvězdy Estrelly! Neuvěřitelné.
Setkání se svou Hvězdou dá sice Lůjovi novou energii pracovat na problému „blýskavice“, ale ani tímto způsobem se nepodaří Hvězdu vrátit na nebe. Jediná šance je Hvězdářův kouzelný triedr. A tak se znovu vydáváme na výpravu.
Cestou k Nejvyššímu Hvězdáři porazíme zlého Čaroděje, který ho chránil. Hvězdář se zrovna chystá vyrazit sestřelovat a prodávat další hvězdy(!) a kouzelný triedr má rozložený snad na tisíc kousků. Dělá vše pro to, abychom to vzdali. Přivolává si další pomocníky; dokonce i naše vedoucí ovládne a mění pravidla hry tak, aby mu vyhovovala. Dochází nám síly. Je to silný protivník. Nevzdáváme se však a bojujeme. Hvězdáři také pomalu dochází síly a nám se nakonec přece jen podaří získat všechny kusy jeho Hvězdářského kouzelného triedru. Astronom Lůj Luna poskládá dalekohled a konečně vrací Hvězdu zpátky na nebe.
Spravit, co Nejvyšší Hvězdář napáchal, může ale zase jen Nejvyšší Hvězdář. Zapeklitá věc. A tak přemýšlíme a radíme se. Co když je Nejvyšší Hvězdář proto tak zlý, protože ztratil kdysi svoji Hvězdu? Hledáme usilovně a konečně ji nalézáme. Je to jeho Hvězda. Čekala na něho mnoho let a skoro už ztratila svoji zář. Když se však jejich oči setkaly, rozzářila se jasným plamenem radosti, lásky a přátelství. A Hvězdáři se na tváři vykouzlil úsměv. Poprvé za mnoho let. Máme slzy v očích z toho setkání. A radujeme se. Rozloučit se s námi přichází i astronom Lůj Luna. Dostal za své služby pro Hvězdy kouzelný Hvězdářský triedr a stal se tak novým Nejvyšším Hvězdářem.
A tak se našli – člověk a jeho Hvězda. Napraveny jsou chyby lidské. Vše je jako dřív. Hvězdy jsou opět na nebi a lidé k nim s úsměvem vzhlížejí. A když někdy hvězdy padají, lidé zavřou oči a mají tajné přání. O tom, co si přejí, však ví pouze jejich Hvězda. 
zdraví tým Vápenná
CČSH Prostějov
